
Dráždivý močový měchýř u dětí patří k diagnózám, které rodiče zaskočí. Přesně tak to bylo i u nás. Zdravotní problémy mé dcery začali již asi v jejích dvou letech. Stávalo se docela často, že učůravala. Nejprve jsme to moc neřešili, přikládali jsme to změnám v jejím životě – narození brášky.
Situace se však zhoršovala. Když jí bylo asi dva a půl roku, začala jsem to řešit s naší praktickou dětskou lékařkou, která zjistila z rozborů, že má v moči bakterii E Coli (bakterie, která normálně žije v tlustém střevě). Lékařka dceři nasadila antibiotika, bylo to na začátku léta 2011. Pomohlo to na chvíli, ale bakterie E Coli v moči od té doby byla pořád. Vždy po zaléčení byl klid tak týden a pak to bylo zpět…
Lékařka nasadila léčbu furantoinem či biseptolem, často na celé týdny. Brala tyto léky jako udržovací, ale poměrně bez efektu. Dcera podstoupila vyšetření močového měchýře ultrazvukem, ale tam se nic neukázalo.
Dostali jsme doporučení na nefrologii na začátku roku 2012. Hledala jsem nějakou nefrologii v Praze, kde by se zabývali chronickými infekcemi močových cest u dětí a vzali nás dřív než za tři měsíce. Nakonec jsem našla paní doktorku, která byla praktická dětská lékařka i nefroložka a byla ochotná nás vzít brzy. Paní doktorka byla moc milá, chápala, že se mi nelíbí čím vším Zorku musím cpát. Snažila jsem se, aby se někdo pokusil hledat příčinu a ne pořád jen zaléčovat antibiotiky a tak podobně.
Paní učitelka ve školce měla vazby na Nemocnici v Motole a dostali jsme se tedy na urologii FN Motol, bylo to v září 2012. Pan doktor poslal Zorku nejprve na rtg vyšetření močové trubice a močového měchýře, kde se ukázal drobný reflux na jedné straně, který ale prý nebyl příčinou problémů.
V říjnu 2012 absolvovala Zorka vyšetření v celkové narkóze – cystoskopii.
Lékaři jí diagnostikovali dráždivý močový měchýř u dětí a nasadili lék Mictonetten, který měla brát dlouhodobě.
Nálezy bakterie E Coli v moči ale pořád byly. Jen mezi nimi již občas byl třeba 1 měsíc, kdy byla čistá, ale pak se zase vše vracelo. Lékaři ji pořád dokola zaléčovali antibiotiky, furantoinem či biseptolem. Zorka pořád brala Mictonetten, který lékaři postupně nahradili silnějším Mictonormem a pak Mictonormem Uno.
V září 2014 Zorce ještě diagnostikovali celiakii a byla nasazena doživotní bezlepková dieta. Mysleli jsme si, že když tělo již nemusí bojovat s lepkem, začne bojovat s bakteriemi močových cest, což se ale nestalo. Naopak kvůli častému braní antibiotik se postupně nálezy zhoršovali, již nešlo jen o bekterii E Coli, začaly se objevovat další bakterie. Na jaře 2014 se poprvé objevila bakterie, která byla odolná běžně podávaným antibiotikům a Zorka skončila ve FN Motol na týden na silných antibiotikách nitrožilně.
Lékaři ji přijali na oddělení nefrologie a začali ji sledovat na urologii i nefrologii. Po propuštění byl chviličku klid, ale ani ne za měsíc byla situace stejná. Opět nástup do nemocnice. Tentokrát vysadili Mictonorm a naplánovali nějaká další vyšetření, která ale jen potvrdila diagnózu dráždivý močový měchýř.
Lékaři znovu nasadili Mictonorm Uno a přidali návštěvy dětské gynekologie, aby nechtěné bakterie vyhubili opravdu všude.
To jsem již začala přemýšlet o alternativních způsobech léčby, které by nám mohly pomoci. Přiznávám, že nejsem příznivcem alternativní medicíny, maximum co jsem vyzkoušela byla homeopatika při růstu zoubku mých dětí. Ale měla jsem pocit, že takhle už to dál nejde, co až se objeví bakterie, na kterou už antibiotika mít nebudou…přece nemůžeme dceru vystavovat takové zátěži. V nemocnici pořád říkali že to je jediná cesta, a postupně že z toho vyroste…
V září 2014 jsme se poprvé setkaly s Evou v Therapy Centre. Vše jsme probraly a začaly řešit i cestou Evy. To je důležité – nechtěla jsem přestat docházet k lékařům, pořád jsme navštěvovaly všechna “naše” oddělení v nemocnici a konzultovali vše i se Zorky nefrologem. On byl poměrně otevřený i alternativním cestám. Stejně tak jsem Zorce nechtěla vysadit léky. Ale Evu jsem neodradila – myslím, že nás vzala jako velikou výzvu. A já jsem moc ráda.
Přiznám se, že dodnes ne všemu, co Eva se Zorkou dělá, úplně rozumím. Dávám byliny a houby podle Eviných instrukcí už přes rok. A ono to funguje.
Na jaře mohla Zorka přestat brát Mictonorm – a nezhoršila se. Antibiotika už si ani nepamatuji. Její celkový zdravotní stav se výrazně zlepšil. Pořád ještě měla sice bakterii E Coli v moči, ale již si s tím poradila bez klasických léků.
A při poslední kontrole na nefrologii a urologii přišlo velké překvapení – nález v moči negativní. Na urologii nás již nechtějí, na nefrologii máme kontrolu za rok.
Pro mě naprosto neuvěřitelná situace…po všech těch letech.
Zorka je dnes v pohodě. Bez antibiotik. Bez Mictonormu. S negativním nálezem v moči.
Kdybych měla poradit maminkám, které jsou tam, kde jsem byla já – unavené z kolečka lékařů, antibiotik a diagnóz, které nic neřeší – řekla bych jen jedno: hledejte někoho, kdo se ptá proč.
Ne co zaléčit. Ale proč se to děje.
Evo, moc Vám děkuji. Za všechno.
maminka Zorky
Maminka se Zorkou ke mně přišly, když jí bylo téměř 6 let. V jejím případě jsem volila cestu tradiční čínské medicíny a to fytoterapii spolu s mykoterapií a k tomu cvičení na oblast pánve a kraniosakrální biodynamiku. Do terapie nám vstupovaly i nachlazení a probouzející se dívčí hormonální systém.
Zorčin příběh je jedním z mnoha, které mě v práci posouvají dál.
Každé dítě, každý klient přichází s příběhem, který si zaslouží, aby ho někdo vyslyšel celý – ne jen tu část, která se vejde do diagnózy.
Dráždivý močový měchýř u dětí i chronické infekce močových cest u dětí jsou témata, která řeším v rámci celostní diagnostiky pravidelně. Vždy hledám příčinu, ne jen symptom.
Pokud i vy hledáte cestu, která jde víc do hloubky, ráda se s vámi setkám na vstupní diagnostice.