Neurokineziterapie: Když pohyb pomáhá mozku učit se

Mnoho rodičů dětí s neurologickými nebo vývojovými obtížemi si dříve či později položí otázku:

Existuje ještě něco, co by mohlo našemu dítěti pomoci?

Při hledání odpovědí často narazí na pojem neurokineziterapie. Název může znít složitě, princip této metody je však překvapivě přirozený. Vychází z poznání, že mozek a pohyb jsou navzájem neoddělitelně propojeny. Každý pohyb vysílá do mozku obrovské množství informací a mozek na ně neustále reaguje, učí se a přizpůsobuje.

Právě této schopnosti využívá neurokineziterapie.

Co je neurokineziterapie?

Neurokineziterapie je specializovaná terapeutická metoda zaměřená na podporu nervového systému prostřednictvím cíleně vedeného pohybu.

Název vznikl spojením tří slov:

• neuro – nervový systém,
• kinesis – pohyb,
• terapie – léčebné působení.

Jejím cílem není procvičovat jednotlivé svaly izolovaně, ale podporovat spolupráci mezi mozkem, nervovým systémem a pohybovým aparátem.

Metodu vytvořil A. G. Smoljaninov, který se dlouhodobě věnoval rehabilitaci dětí s postižením centrálního nervového systému. Při vývoji metody využil poznatky neurologie, biomechaniky, rehabilitační medicíny a výzkumu motorického vývoje.

Na jakém principu neurokineziterapie funguje?

Moderní neurověda dnes ví, že mozek není neměnný orgán.

Po celý život si zachovává schopnost vytvářet nová nervová spojení, měnit stávající neuronové sítě a přizpůsobovat se novým podnětům. Tento jev označujeme jako neuroplasticitu.

Právě na neuroplasticitě je neurokineziterapie postavena.

Pokud mozek opakovaně dostává kvalitní pohybové informace, postupně se učí vytvářet efektivnější pohybové vzorce. Čím častěji se správný pohyb opakuje, tím větší je šance, že se stane přirozenou součástí každodenního života.

Proto je při terapii důležitá pravidelnost, trpělivost a dlouhodobá spolupráce.

Komu může neurokineziterapie pomoci?

Neurokineziterapie se nejčastěji využívá u dětí s:

• dětskou mozkovou obrnou (DMO),
• poruchami motorického vývoje,
• poruchami koordinace,
• poruchami svalového napětí,
• genetickými syndromy,
• vývojovým opožděním,
• poruchami rovnováhy,
• některými neurologickými diagnózami.

V určitých případech může být přínosná také pro dospělé klienty po neurologických onemocněních nebo úrazech.

Každý člověk je jedinečný, a proto je vždy potřeba individuální posouzení.

Co se během terapie děje?

Během terapie se využívají speciální pohybové postupy, polohy a cvičení.

Nejde o klasické posilování ani běžnou rehabilitaci.

Vybírám takové pohybové podněty, které podporují správnou spolupráci jednotlivých částí těla a současně poskytují mozku kvalitní zpětnou vazbu.

Pracuje se především s:

• držením těla,
• stabilitou trupu,
• koordinací pohybů,
• rovnováhou,
• dýcháním,
• opornou funkcí chodidel,
• kvalitou pohybových vzorců.

Cílem není dosáhnout dokonalého pohybu během cvičení, ale postupně přenášet nové schopnosti do běžného života.

Proč je důležitá domácí práce?

Mozek se učí prostřednictvím opakování.

Jedna terapie týdně sama o sobě nestačí k vytvoření nových pohybových návyků.

Proto je součástí neurokineziterapie také edukace rodičů a doporučení pro domácí cvičení.

Právě pravidelné opakování vytváří podmínky pro dlouhodobé změny.

Nejde o to cvičit několik hodin denně. Důležitější je pravidelnost a správné provedení.

Neurokineziterapie jako součást celostního přístupu

Ve své praxi nevnímám neurokineziterapii jako izolovanou metodu.

Každé dítě i každý dospělý klient je více než soubor diagnóz nebo jednotlivých příznaků. Proto se vždy snažím hledat souvislosti mezi fungováním nervového systému, pohybového aparátu, psychiky, výživy, spánku a celkového zdravotního stavu.

Podle individuálních potřeb klienta může být neurokineziterapie vhodně doplněna dalšími terapeutickými přístupy, například neurofeedbackem, biodynamickou kraniosakrální terapií, tradiční čínskou medicínou nebo doporučeními v oblasti výživy a životního stylu.

Právě komplexní pohled často umožňuje lépe porozumět příčinám obtíží a efektivněji podpořit rozvoj dítěte nebo regeneraci dospělého klienta.

Co lze od neurokineziterapie očekávat?

Každý člověk reaguje na terapii individuálně.

Rozsah změn závisí na diagnóze, věku, míře postižení, pravidelnosti cvičení i dalších faktorech.

Cílem terapie může být například:

• lepší koordinace pohybů,
• kvalitnější držení těla,
• zlepšení stability,
• regulace svalového napětí,
• podpora samostatnosti,
• efektivnější využití pohybového potenciálu.

Neurokineziterapie neslibuje zázraky. Nabízí však systematický způsob, jak podpořit schopnost nervového systému učit se a rozvíjet.

Chcete zjistit, zda je neurokineziterapie vhodná právě pro Vás nebo Vaše dítě?

Každý člověk má jiný příběh a stejné obtíže mohou mít různé příčiny. Proto vždy začínám vstupní diagnostikou, během které společně hledáme souvislosti a možnosti další podpory.

V rámci vstupní diagnostiky zhodnotíme aktuální stav, dosavadní vývoj, zdravotní historii i cíle terapie. Na základě těchto informací navrhnu individuální postup odpovídající konkrétním potřebám dítěte nebo dospělého klienta.

Prvním krokem je vždy vstupní diagnostika.