Jak to chodilo na pobytu s neurokineziterapií v Tatrách
Ohlédnutí za akcí z července 2015. Text psal přímo z pobytu tehdejší tým Therapy Centre a pochází z archivu. Článek zachycuje tehdejší pobyt, nejde o aktuální nabídku.
V pátek 3. července 2015 dorazil předvoj našeho týmu do Tatranské Kotliny, aby zde prověřil terén a seznámil se se zdejším týmem. V Sanatoriu v Tatranské Kotlině se už dlouhá léta pořádají intenzivní rehabilitační pobyty s neurokineziterapií pro děti s postižením pod vedením autora metody Anatolije Smoljaninova. Nedlouho po mužské části týmu (Peter) dorazil v úterý 7. července i zbytek týmu: Alena, Milena a Eva.
Cestou jsme nasávali atmosféru Slovenska v Salaši Krajinka u lahodných „bryndzových halušiek s oškvarkami“. Podvečer po příjezdu nás čekala komunikační lekce s paní recepční, která jen velmi těžce chápala, že se chceme ubytovat a najíst, přestože jsou mezi námi rodilí mluvčí. Vždyť polovina týmu jsou Slováci.
Tatraolympiáda a fotbal pro rodiče
Po večeři nás čekalo první sportovní klání, TATRAOLYMPIÁDA. Velmi napínavý a náročný závod na kolečkách i bez nich pro všechny děti, které přišly.
Středa byla ve znamení sportu a práce. Ráno se konal relaxační fotbalový zápas pro sedřené rodiče. Mezitím jsme zabavili jejich děti krásně barevnou hračkou zvanou padák a pak jsme si taky zahráli fotbal.
Dřina v tělocvičně
Zbytek dopoledne a část odpoledne patřily samozřejmě dřině v tělocvičně pod dohledem zkušených terapeutů. Abychom na vlastní kůži poznaly, co při cvičení zakouší děti v rukou svých rodičů, vzala si mě a Milenu do práce Eva. Ukázala nám základní cviky a naordinovala nám stovku tiktaků a dvěstě kolíbek. O několik dní později jsme se dopracovaly až ke kobrám. Odborným výkladem nám pomáhala zapomenout na bolení a tahání, které se při této fyzické práci objevovaly.
Belianska jeskyně a lidové tance
Čtvrteční dopoledne jsme si zpříjemnili fyzicky náročným výstupem k ústí Belianské jeskyně. Z parkoviště v Tatranské Kotlině jsme vystoupali 120 výškových metrů po naučné stezce a celí zpocení jsme prošli asi 3 kilometry prohlídkové trasy. Představte si, že jsme bez 20 metrů vylezli po schodech na Ještěd a zase z něj dolů. Stálo to za to, byla to velká nádhera. Obzvlášť závěr prohlídky v hudební síni: hudba rozechvívala hladinu zrcadlového jezírka a vlnky se odrážely v krápníkové výzdobě.
Před odpoledním cvičením nás čekalo malé taneční překvapení. V tělocvičně se na nás usmíval charismatický mistr lidových tanců, který se nám trpělivě věnoval celou nádhernou hodinu. Na tvářích rodičů i terapeutů bylo vidět uvolnění a očarování tanečním pohybem.
A pak zpět na žíněnky a k tiktakům, kolíbkám a kobrám. Večer většina účastníků smáčela nožky v bazénu sanatoria.
Co nás ještě čekalo
Jistě cvičení a zase cvičení. Na pátek večer bylo ohlášené vystoupení folklorních tanečníků, kteří se s námi dělili o tělocvičnu. Na sobotu hlásili lepší počasí, a tak jsme se chystali poznat krásy východních Tater. A v neděli? Řeka asfaltu, po které jsme se vrátili do Prahy, kde nás čekal letní intenzivní pobyt v Therapy Centre Praha.
Z východních Tater zdraví Alena, Milena, Peter a Eva
Zajímá vás neurokineziterapie?
Pokud hledáte cestu pro své dítě nebo pro sebe, ráda se s vámi podívám na celou situaci v souvislostech.
Prvním krokem je vstupní diagnostika.
Přečtěte si také
